Nejúspěšnější šachová škola v ČR

Mateřské školy s výukou šachu

 

 

Šachy bývají označovány za hru královskou a množství kombinací, které nabízí, fascinuje velké myslitele již několik staletí. Ačkoliv většina lidí považuje tuto hru za poměrně složitou, i malé děti nás přesvědčují, že jsou schopny zvládnout její základy. V kroužcích, které vedou pedagogičtí pracovníci se SVČ Klíč F-M a profesionální trenéři z Beskydské šachové školy ve frýdecko-místeckých mateřských školách, se každoročně šachu věnuje přes 300 dětí. Rodiče tak mají unikátní příležitost "dopřát" svým dětem účast v projektu Mateřské školy a šachy. Tento projekt je ojedinělý nejen v ČR, ale i v Evropě.
Již dříve jsme si všimli, že děti, které navštěvují dlouhodoběji šachový kroužek, bez problému zvládají školní výuku. Seriózní studie, která by to vše potvrzovala, ale chyběla. Proto jsme se rozhodli udělat v roce 2011 empirický výzkum, který pomohl odhalit, jak to s šachovou hrou a jejím vlivem na rozvoj  intelektu opravdu je.
Využili jsme našich kroužků v mateřských školách a výzkum zaměřili na děti předškolního věku. Stěžejní cíl byl zřejmý, zmapovat rozdíly v kognitivních schopnostech (vnímání, pozornost, představy a fantazie, paměť, myšlení a řeč) mezi dětmi, které alespoň rok navštěvují šachový kroužek a mezi jejich vrstevníky, kteří se šachu nevěnují. Kvantitativní výzkum byl prováděn metodou rozhovoru a testu, vše zábavnou formou. Test byl v rámci kognitivních procesů rozdělen do 7 oblastí – zrakové vnímání (poznej rozdíl), myšlenkové operace (dedukce), sekvenční posloupnost (serialita), pravolevá orientace (prostorová orientace), pozornost (najdi chybu) a soustředěnost (osa souměrnosti-zrcadlové vidění), paměť (akustická paměť-zapamatuj si).
Respondenty empirického výzkumu byly děti ze 5 mateřských škol z Frýdku-Místku. Celkem se jednalo o 40 dětí (20 šachistů, 20 nešachistů), z toho 22 chlapců, 18 dívek. Aby byla dodržena objektivita, hodnověrnost a přesnost výzkumné práce, byla zapotřebí užší spolupráce s učitelkami mateřských škol, které zajistily vytvoření porovnatelných dětských dvojic - šachistů a nešachistů. Role lektora šachu byla v selekci dětí, které chodí minimálně rok do šachového kroužku v rámci mateřské školy.
Výsledky výzkumu ukázaly, že šachisté měli lepší výsledky ve všech testech. Testy prokázaly signifikantní rozdíly v úlohách zaměřených na zrakové vnímání, pozornost a paměť a nejvýraznější rozdíly byly patrné v testech zaměřených na myšlenkové operace, časovou posloupnost a soustředění. Mezi výsledky chlapců a děvčat (jak šachistů, tak nešachistů) nebyly zjištěné statisticky signifikantní rozdíly, ve většině sledovaných kategorií však bylo patrné, že k většímu pokroku dochází u chlapců-šachistů, výjimkou bylo zrakové vnímání, kde jsme pozorovali výraznější zlepšení u děvčat-šachistek. Studium těchto detailnějších genderových rozdílů však bude vyžadovat větší statistický soubor dat.
 
Naše studie ukazuje, že pouhý rok šachového tréninku stačil k tomu, aby předškolní děti dosahovaly v testech kognitivních schopností signifikantně lepších výsledků. Šachovou hru můžeme tedy považovat za účinný prostředek k rozvíjení intelektu dítěte, který může dítěti výrazně napomoci před nástupem do povinného školního vzdělávání.
Tematicky rozdělené kapitoly z provedené práce:
TEORIE:
 
VÝZKUM:
·         Závěr empirického výzkumu  
                                                     

ODKAZY: