9. - 11. kolo Extraliga družstev - komentář kapitána

Ve dnech 20. – 22. 4. proběhly v Poděbradech závěrečné extraligové boje. Jako horká novinka byl představen systém závěrečného trojkola, kterého se účastní všechny týmy najednou, což považuji za velmi pozitivní posun kupředu. Pozitiva spatřuji hned v několika ohledech, hráči mohou sledovat partie svých konkurentů, prezentace všech týmů je jistě skvělá příležitost pro pozvání sponzorů a také je to jistě motivace pro naše nejlepší mládežníky, kteří hrají v jedné místnosti, v jedné soutěži s nejlepšími hráči z celého světa a mohou sledovat „na živo“, jak vlastně skutečně vypadají a proč jsou tak dobří. Myšlenka zavedení závěrečného trojkola zde byla již dlouho, ale jak už to u nás bývá, prosadit nějakou novou myšlenku je běh na dlouho trať, věřím však, že se brzy dočkáme dalšího posunu z pozice mediální propagace.

V tomto termínu byla kolize s rakouskou ligou a také zahraničním turnajem a bylo velmi složité, dohodnou s našimi zahraničními hráči, aby se mohli zúčastnit závěrečného trojkola, ve kterém jsme se ještě chtěli poprat o 3. místo. Šance zde byla velmi malá, ale já se rád chytám každé naděje J.  A aby toho nebylo málo, tak nás v neděli čekal v 2. lize boj o postup do 1. ligy, ve které hrají někteří extraligoví hráči, no a pak to dejte nějak dohromady.

Do Poděbrad jsme vyrazili již ve čtvrtek, ukazuje se, že pokud jsou hráči odpočatí a nenastupují po náročné cestě, dosahujeme mnohem lepších výsledků. Rezervovali jsme si rodinný penzion, kde byli velmi vstřícní majitelé a vytvořili nám dobré zázemí pro přípravu na partie, nedaleká lesní restaurace uspokojila naše žaludky a my se tak mohli vydat na první utkání.

Nastoupili jsme v sestavě: Azarov, Fedorov, Zhigalko, Talla, Rojíček, Kriebel, Vesselovsky, Jasný. Byl také pozitivní fakt, že naši soupeři přijeli slušně oslabeni, zejména na zadních šachovnicích jsme měli velkou ratingovou převahu. Ihned po začátku bylo zřejmé, že si jdeme tvrdě za vítězstvím a na některých šachovnicích se rozhořely ostré pozice, u kterých bylo zřejmé, že remízou neskončí. Ne však na všech, jelikož těsně po začátku remizuje Vladimír Talla s Vlastimilem Nedělou. Poté ještě končí také partie Sergueie s Pavlem Kufou. Zhruba po 2 hod. hry se mi líbí některé pozice, na 1. šachovnici Sergei obětoval kvalitu a byl jsem zvědavý, jak to dopadne. Jako první vítězí Andrey s Josefem Mudrákem a zanedlouho také Alexei s Lukášem Klímou a Standa s Luborem Oborným. Vedeme tedy již 4 : 1, a jelikož ještě tlačí Vojta s Janem Malíkem, byl jsem přesvědčen o našem zápasovém vítězství. Remizuje také Tadeáš s Jiřím Adámkem a Vojta nakonec svého soupeře udolal v zajímavé koncovce. Bohužel prohrává Sergei, kterého soupeř přehrál. Nic to však nemůže změnit na celkové spokojenosti týmu, který vítězí přesvědčivě 5,5:2,5. Už se těšíme na soupeře z Turnova.

V sobotním zápase jsme připravili soupeři malou změnu na 8. šachovnici, kde nastoupil Tomáš Pecha. Taktika byla také zřejmá, udělat vše pro vítězství týmu a zachovat naději na bronz. Tak jako v předchozím zápase končí pár minut po začátku remízou Vladimír Talla s Petrem Neumanem. U ostatních se bojuje, ale po zahájení jsem spokojen. Smírem končí partie Sergeie s Lubomírem Ftáčníkem, v taktické přestřelce měl lepší propočet Andrey, který poráží talenta z Německa Bindricha Falko. Po konzultaci přijímá remízu Vojta Rojíček s Michalem Konopkou a k tomu přidáváme další vítězství díky Tadeášovi, který pěkně umačkal Jana Sodomu, zanedlouho také remizuje Alexei s Pavlem Jaraczem. Vedeme tedy 4:2 a vypadá to skvěle, sice brání mnohem horší koncovku Serguei s Pavlem Čechem, ale přivyhranou koncovku má Tomáš Pecha s Tomášem Kulhánkem. Nechtěl jsem tedy tlačit Tomáše do remízy a nechal jsem tomu volný průběh, což se ukázalo po zápase jako chybné. Serguei prohrává a Tomáš se dopouští hrubé chyby a pozice se stává rázem nejasná. Jistě se pak hráči hraje velmi těžce a já prožíval tyto pocity s ním. Soupeř již nemá co ztratit, tak hraje kupředu a nakonec Tomáše udolá a my remizujeme 4:4. Beru tedy částečně tuto ztrátu na sebe, člověk se musí pořád učit... . Nicméně to beru u Tomáše pozitivně, že to jsou pro něj cenné zkušenosti, začíná nyní hrát více turnajů a já pevně věřím, že se to někde zúročí. Bronz už je tedy v podstatě ztracen, i přes výhru s Turnovem bychom museli v posledním zápase proti Novému Boru bodovat, což není vůbec jednoduché, zvlášť když jsme viděli soupeřovou sestavu.

Jak již avizuji dříve, naše rezerva potřebovala splnit poslední krůček k postupu do 1. ligy, čímž bychom splnili cíl před sezónou. Proti Novému Boru se hraje těžce v jakékoliv sestavě, a proto dostala prioritu 2. liga, na kterou odcestovali Standa, Serguei a Tomáš. Kdo ale nastoupí místo nich v Extralize? Poslední rok začal na sobě pracovat Jakub Macíček, za což si vysloužil možnost své první partie v nejvyšší soutěži ČR. No a jak jsem odpovídal v dávných komentářích na otázku, kdy budu nominován já?, tak to přišlo nyní. Nebyla již jiná varianta a pro mě byla čest, že můžu nastoupit s takovými hráči do jednoho týmu. Nepříjemný fakt byl jen ten, že hrajeme proti největším favoritům a mě čeká hráč na 8. šachovnici přes 2500, no co už, ostatní to nebudou mít o nic lehčí. Na snídani před zápasem panovala dobrá nálada a my si řekli, že to proti nim musíme zkusit a uvidíme, jak to půjde. Sestava Nového Boru budila vskutku respekt, na prvních 3 deskách hráči přes 2700 – David Navara, Radoslaw Wojtaszek, Viktor Láznička, poté reprezentanti svých zemí  - Krishnan Sasikiran, Zbyněk Hráček, na 6. šachovnici vítěz Aeroflotu Mateusz Bartel, reprezentační trenér žen Petr Hába a na 8. šachovnici také velmi dobrý velmistr Radek Kalod. Tím, že jsem sám hrál, nebylo již tolik časového prostoru k sledování ostatních, podíval jsem ve 2 momentech a to se mi ještě vcelku líbilo, některé partie jsem hodnotil jako vyrovnané a některé již horší. Ještě jsem po očku sledoval partii vedle, kde se bránil Jakub s Petrem Hábou. Pak jsem již byl v časovce a nevnímal realitu okolo sebe. Když jsem se po své prohře po zhruba 3,5 hod. hry vrátil do reality, bylo kolem mě pár partií opuštěných, a když jsem se podíval na postavení králů, tak jsem zjistil, že jsem svým výkonem zajistil Novému Boru vítězství, prohráváme totiž hrozivě 0:5. Jenže, když jsem se podíval na ostatní, tak jsem uviděl 3 horší pozice. V tom mě napadlo jediné, nesmíme prohrát s 0, to ne! Věřil jsem, že to někdo musí ustát a nakonec se to podařilo, Vojta remizuje se Zbyňkem Hráčkem. Ostatním se to po boji již nedaří a my prohráváme drtivě 7,5:0,5. Ale už víme, jak je příště potrápíme, Vojtu přijela povzbudit jeho přítelkyně, tak musíme na příští zápas zajistit tento servis každému a to by pak nebylo, že je neudoláme J. Ještě mě osobně potěšilo, že se mnou rozebíral partii velmistr Radek Kalod, což mě zahřálo trošku na duši, že jsem to snad nehrál jako úplný amatér. No a hlavně mě zahřál u srdíčka fakt, že vítězíme s naším Béčkem a postupujeme do 1. ligy !!! Gratuluju všem, kteří se na tom podíleli.

Nakonec nás ještě předstihli o skóre Lysá nad Labem a my obsadili celkově jedno z našich obvyklých míst a to sice 5. místo. Jak je vidět, tak je Extraliga velmi vyrovnaná a myslím, že v příštím roce to bude ještě složitější, o medailích a sestupech tak můžou rozhodovat jen maličkosti. Toto je však dobře pro šachy, protože bude mít každý zápas velký náboj.

Na závěr se jako vždy rozloučím s poděkováním všem hráčům za bojovné výkony, náhradníkům za podporu, celému realizačnímu týmu za vytvoření dobrých podmínek a propagace nejvyšší soutěže v ČR. Z hráčů bych vyzdvihl naši „omladinu“ Vojtu a Tadeáše, kteří již prokazují své kvality, ve kterých spatřuji budoucnost našeho týmu. Věřím, že se k nim jistě přidají také další. Co je však důležité, tým tvoří vždy 8 hráčů, kteří musí táhnout za jeden provaz, pak je nálada dobrá a jsou vytvořeny výborné podmínky pro splnění cílů.