MČR družstev mladších žáků - hodnocení trenérů

Ve dnech 13. - 15. 6. proběhnul v Brně již tradičně závěrečný mistrovský turnaj mládežnické sezóny – Mistrovství ČR družstev mladších žáků. Beskydskou šachovou školu tentokráte reprezentovala celkem tři družstva. Já z mých mladých „dětských let“ v této soutěži pamatuji, že jsme také měli „Áčko“ s „Béčkem“ a pravidelně bojovaly o medaile (poznámka redakce – Pavel Benčo v této soutěži získal mistrovský titul v roce 1992, na 4. šachovnici uhrál „skromných“ 9,0 bodů z devíti partií ). Všech 18 dětí tentokráte vyrazilo zcela bez rodičů, zvolili jsme autobus Student Agency, trenérsky doprovázeli děti Pavel Benčo + Zdeněk Holeksa. Ivan Haška jako kapitán C týmu vyrazil autem, což všichni přivítali, protože vzal všechny tašky a kufry . Cesta autobusem proběhla v pohodě, většina se podívala na film Jack a obři a já byl v očekávání, zda budeme také jako „Obr“ výprava odjíždět spokojeně domů. Po příjezdu jsme se dopravili „šalinou“ na vysokoškolské koleje, kde se bydlelo a také v areálu hrálo. Po ubytování a dvouhodinovém odpočinku jsme se přesunuli do Mensy, kde byla hrací místnost a všichni se již těšili na první partie. Nyní se budeme podrobněji věnovat všem hodnocením všem týmům, já si dovolím ohodnotit „Áčko“, kde jsem byl kapitánem a také se souhlasem kapitána „Céčko“. Béčko jako kapitán ohodnotí Zdeněk.

„Áčko“ hrálo ve složení: Zuzana Gřesová, Nytra Ondřej, Kristýna Laurincová, Petr Gnojek, Tobiáš Krejčok a Richard Stalmach. Po zhlédnutí všech soupisek jsme měli těžkou úlohu a to sice obhájit nasazení na 1. místě. Já nerad svazuji kohokoliv tím, že musí vyhrát zlato, raději říkám, jdeme vybojovat medaile, no a ty zlaté jsou přece také medaile . V prvním zápase jsme byli s Brnem nervózní, ale vyhráli jsme nakonec 4,5:1,5. Poprvé zasáhla bohyně Caissa, kdy jsme hráli s Kuřimí (nakonec bronzovým týmem), cítil jsem ze soupeřů respekt, protože jich řadu znám a jejich rating byl v mých očích velmi podhodnocený. Zápas se nevyvíjel dobře, za stavu 2,5:1,5 hraje nejasnou pozici Petr a již dříve ztratil dámu Tobiáš za 2 lehké figury, navíc má jen 2 minuty proti soupeřovým 15 minutám. Pak se ale začínají dít věci, Tobiáš s 2 věžemi a 2 střelci společně s pěšci rozjíždí proti soupeři (má dámu a 2 věže) matový útok a ten se začíná bránit, tlak Tobiáše roste a stává se z něj obr jako ve filmu v autobuse, soupeř už jako trpaslík se neubrání a dostává mat. Všichni jsme si hooodně oddychli, Petr se ještě brání statečně, ale nakonec je z toho jen nejtěsnější vítězství 3,5:2,5. Další zápasy s Vlašimí a Poličkou vyhráváme přesvědčivě, nakonec dne přicházejí nebezpečně Polabiny, zde však zvládáme zápas výborně, jen u Petra byla přestřelka s hrubými chybami, ale Petr to také zvládnul, celkem tedy vítězíme 4,5:1,5. Caissa však musel zasáhnout ještě jednou a to v 6. zápase proti Starému Městu, za stavu, kde vedeme 3:2, dohrává poslední partii Kristýna. Rozjíždí útok a už to vypadá dobře, oba však hrají na bonusu 10 sekund. Když soupeř potáhne (má na hodinách přibližně 15 sekund) a dámou napadne Kristýně věžku a dámu (Kristýna má přibližně 20 sekund) jsem ještě v klidu, když však Kristýně běží posledních 5 sekund a Kristýna šáhne na druhou věž, čím může soupeř vzít jednotahově dámu a Kristýna se ještě rozvažuje tak dlouho, že vidím na hodinách 3, 2, 1 a ona pleska po hodinách a naštěstí se objevilo 11 sekund, v mých očích tam však bylo tak 10,01 sekund, tak to byste se ve mně krve nedořezali. Soupeř je nyní na tahu a může vzít jednotahově dámu, přihlíží tomu všemu asi 20 diváků, soupeř přemýšlí a nevidí jednotahový zisk dámy, čas běží, 3,2,1 šahá na věž a padá na čas, když Kristýna vykřikne čáás a výhra, tak odcházím na čerstvý vzduch a děkuji Caisse… Od té doby jsme již však nikoho nenechali na pochybách, kdo je nejlepším týmem a přesvědčivě zvítězili v ostatních zápasech. Zisk 27 bodů z 27 hovoří za vše. Občas jsem zaslechl, že BŠŠ měla štěstí, ale na to já nehraju, štěstí přeje těm, kdo mu jde naproti a my jsme to tak činili v každém zápase, plný počet bodů se štěstím nezískáte… Nyní se budu věnovat ještě krátce každému zvlášť na šachovnici.

Zuzana Gřesová

Zuzka má občas problémy s časem, ráda by ho měla jistě více, ale po každé partii jsme promlouvali a ona si na to dávala pozor, zisk 7 bodů je skvělý výkon, Zuzka byla velkou oporou týmu!

Ondřej Nytra

Ondrovi v posledním období vyletělo raketově Rapid ELO a při podmínce rozdílu 150 ELO bodů oproti dalšímu hráči, jsme ho nominovali na druhou šachovnici, což nebylo pro něj jistě snadné. Ondra mnohokrát rozehrál partie zajímavě, ale pak se v něm občas probouzel čertík, který chce mít vše rychle hotové a on se dopouštěl rychlých hrubek, což mu jeho výkon velmi ovlivnilo, v některých zápasech však tým podržel právě Ondra. Výsledek 3,5 bodu by mohl být lepší. Ondro, zapracujeme na tom a budeš právoplatným hráčem i v budoucnu.

Kristýna Laurincová

Kristýna byla v počátečních partiích nervózní, tak jsme si promluvili, že je potřeba jen v klidu vyvinovat figury a útočit, protože to je parketa od Kristýny a ona to dodržovala poté na jedničku. Zisk 7 bodů byl pro tým velkým přínosem.

Petr Gnojek

Petr rozehrával své partie přesvědčivě, ale poté se v některých objevovaly hrubé chyby, které ho stály řady bodů. Byla to škoda, protože Petr je velký hráč a já pevně věřím, že do „Ačka“ patří. Zisk 5,5 bodů by mohl být lepší. Rovněž budeme pracovat na vylepšení a Petr ještě všem ukáže svou pravou sílu.

Tobiáš Krejčok

Tobiáš udělal v posledním období velký pokrok a zasloužil se tak o nominaci do prvního týmu, nutno však dodat, že si svou nominaci skutečně zasloužil, až na jedno škobrtnutí, hrál přesvědčivě a tým podržel i v těžké chvíli, zisk 8 bodů je skvělý.

Richard Stalmach

Od Richarda bylo očekáváno, že bude své soupeře přehrávat a to se tak i stalo. Trošku si to pokazil v poslední partii, kde se slečnou ve vyhrané pozici bez mého svolení nabídl remízu a soupeřka mu málem utrhla ruku – holt je to gentleman. Ale příště se Ríšo zeptej! Zisk 8,5 bodů byl fantastický a tým se na Richarda mohl vždy pevně opřít.

„Céčko“ bylo ve složení: Jan Marciňa, Filip Haška, Adam Frank, Dalibor Kudělásek, Filip Walek a Natálie Szusciková. Kapitán Ivan Haška si dal před turnajem cíl být do 10. místa (tým byl nasazený jako č.18), což bylo v mých očích velmi odvážné, ale proč ne? Již v prvním zápase proti Starému městu tým byl blízko celkové remíze, a proto se dalo očekávat, že se skutečně mohou vyplnit představy kapitána . Ve druhém kole již tým poráží Novoborskou Akademii 4:2 a připisuje tak první body do tabulky. V druhém dnu rozjelo hlavně ke konci dne „Céčko“ spanilou jízdu a končí na úžasných 13 bodech, což je skutečně řadí průběžně do první desítky, to kdyby se tak povedlo, říká si Ivan večer před závěrečnými boji. V předposledním zápase tým bojuje, ale podléhá Českým Budějovicím, rozhodne se tak o bytí a nebytí v posledním kole proti Lokomotivě Brno, se kterým začínalo naše „Áčko“. Všechny utkání byla již dohrána a už zůstávají jen tyto týmy, vedeme 3:2 a poslední partii hraje Filip Walek, je to nervák, hraje se o všechno, Filip ztrácí figuru, ale pak si dotahuje druhou dámu, a když se soupeř vzdává, Filip vykřikne Jóóó! Vítězíme tedy 4:2 a „Céčko“ končí na 7. místě, neskutečné se stalo realitou. Vyjádřím se jemně k hráčům, které jsem ve volných chvílích pozoroval.

Jan Marciňa

Honza to měl na 1. šachovnici velmi těžké, prošel si těžkými chvílemi, kdy ho soupeři postupně přehrávali. Ale Honza je bojovník, naštval se a svými body velmi pomohl svému týmu k zápasovým bodům!

Filip Haška

Filip se zpočátku rozehrával, ale výkon postupně zlepšoval a konečný výsledek 5 bodů byl pro tým velkým přínosem. Když ještě bude realizovat více své dobré pozice, bude to ještě lepší.

Adam Frank

Adam po prohře v první partii rozjel spanilou jízdu a až do konce turnaje zůstal neporažen, zisk 6,5 bodů byl nejlepším výsledkem týmu, skvělé Adame.

Dalibor Kudělásek

Dalibor v posledním období vypadnul z tréninkové činnosti, ale stále je to výborný hráč. V první polovině turnaje se trošku trápil, ale postupně se zlepšoval, závěr byl již skvělý, zisk 5,5 bodů byl dobrý výkon.

Filip Walek

Věčný smíšek přinášel do týmu pozitivní energii. Filip je však velký bojovník a mile mě překvapil, až jaký. Dohrával své partie častokrát mezi posledními a rozhodoval důležité zápasy. Zisk 6 bodů ho řadil mezi opory týmu.

Natálie Szusciková

Naty je taky stále usměvavá holka, v posledním období udělala slušný skok kupředu. V první polovině turnaje hrála výborně a byla největší oporou týmu, v druhé ji trošku došly síly, ale i tak hodnotím výsledek 5 bodů jako dobrý.

V podstatě všichni prokázali, že si svou nominaci zasloužili, někteří si řekli také o to, že by mohli být nominováni i do „Béčka“.

Po příjezdu do Frýdku autobusem jsme zažili vřelé přivítání rodičů, kteří nás vítali oslavnými pokřiky, bouchli jsme ještě 2 šampaňské (dětské ) a rozloučili se – všem patří OBRovský DÍK!

Celkově je výsledek našich družstev – 1. místo, 2. místo a 7. místo doslova úžasný a utvrzuje nás to, že jsme na správné cestě. Při vyhlášení pořadatelé zmínili, že je to jako před 15 lety, kdy jsme sbírali jednu medaili za druhou a všichni se BŠŠ báli, věřím, že ta doba opět přichází…

Pavel Benčo

V Béčku bojovali Lukáš Odstrčil, Marek Miča, Dominik Musial, David Mavrev, Lucian Vantuch a Lucie Fizerová. Můj cíl byl boj o první šestku a uvidíme, co se bude dít. V první partii se ukázalo hned to, čeho jsem se nejvíce obával a to nestabilita výkonu na nejdůležitější 3. šachovnici. Dominik dostal šustrmat. Zbytek družstva spolehlivě vyhrál a Lukáš přidal remízu. Začátek tedy vítězný, ale nebyl moc povzbudivý do dalších bojů. V dalších kolech to, ale Dominik napravil. Staré Město jsme porazili 4:2. Marek s Lukášem to holt měli proti „zabijákům“ v řadách soupeřů těžké. Polabiny nás připravily o 2 body, když Lucka nezvládla svou partii. Lucian naštěstí udolal soupeřku v remízové pozici trikem a 3:3 po prohrách na jedničce, dvojce a šestce. Ve 4. kole Lucianovo zaváhaní odčinil Marek a dalších 4:2 po Lukášově prohře bylo na světě. 5. kolo s Poličkou nám vyloženě nesedlo a po Dominikově rychlé prohře se to sesypalo celkem rychle. Lucian měl remízu na šachovnici, ale zkusil zabojovat i po mé intervenci a nakonec prohrál. Lucka zajistila čestný bod. Na 6. kolo bylo třeba tým trošku nabudit a hned jsme rozstříleli Budějovice 5:1. David ztratil jednotkově figurku. V posledním sobotním kole jsme se utkali s áčkem. Na šachovnicích jsme sice měli 3,5 bodu, ale zrealizovali jsme jen 2. Do nedělního závěrečného dvojkola jsme si přinesli 13 bodů stejně jako céčko. Na rozdíl od něj jsme, ale věděli, že nám dvě vítězství zajistí medaili. Kuřim v 8. kole jsme s velkým štěstím porazili. Dominik odehrál nejlepší svou partii v turnaji a dokázal porazit těžkou soupeřku, byť jen na čas. Marek bohužel svou partii celkem zbytečně zahodil. David měl partii zjednodušit a přejít do koncovky, ale nakonec nevyměňoval a utopil se v zápletkách. Děsivou partii sehrál Lucian, který si vlezl do vazby a soupeř ho mohl několikrát porazit a bylo by. Nakonec nastavil soupeř věž a Lucian udělal veledůležitý bod. Lucka od pátého kola hrála skvěle a soupeře spolehlivě drtila. Zápasové tři body zajistil Lukáš, který udržel pozici a poslal tým do zápasu o medaile s Vlašimí. Vlašimi stačila remíza k jisté medaili. Nám nezbývalo než vyhrát. Dominik prohrál zase strašně rychle. David strašně rychle přešel do remízové koncovky, tak jsem ho nechal ji hrát, ať se tam podusí až dokonce dalších partií. Lucka vcelku v klidu vyhrála. Lucian to měl těžší a nebylo to tak jednoznačné, ale vyhrát dokázal. Lukáš bohužel bez většího odporu prohrál. Marek sehrál špatně zahájení, ale jeho stoická obrana přinesla ovoce. Vyměnil, co potřeboval, a aktivita věže přinesla pěšce. David vyzkoušel všechny korektní cesty k tlaku, pak našel i jednu nekorektní cestu a naštěstí nepotrestanou a vyhrál. Marek tedy remízu s pěšcem více pojistil a Béčko získalo historicky druhé stříbro (poznámka redakce – Zdeněk Holeksa v této soutěži startoval dokonce 5x – 1994 „B“ tým 4. místo, dále již vždy „A“ družstvo, 1995 a 1996 – 2. místo, 1997 a 1998 – 1. místo, a 9,0 bodů z 9 partií dokázal uhrát také ).

Lukáš Odstrčil

První deska je ještě stále trošku jiná kategorie než, co Lukáš zvládne. Role posunovače desek je v týmu důležitá a je třeba v pravý čas pomoci. To Lukáš pomohl v nejlepší chvíli a remíza v zápase s Kuřimí měla stříbrný lesk. Doufejme, že Lukášův odpovědný výkon a nabité zkušenosti pomůžou k medaili i příští rok.

Marek Miča

Druhá deska je silná šachovnice a doufal jsem, že se Marek s ní popasuje lépe. Je pravda, že dva body zahodil zbytečným strachem a stahováním figur, ale i tak přispěl ve dvou zápasech vítěznými body. Zvlášť v posledním kole proti obrovskému favoritovi jistil bezpečnou remízou stříbro (konečně maximálně aktivizoval figurky).

Dominik Musial

Byl nejstarší v družstvu a měl poslední možnost se ukázat v této kategorii. Dominik je svůj a na partiích to bylo vidět. Motivace je důležitý faktor jeho výkonu, ale kočírovat ji na správné hladině bylo občas nad mé síly. Dominik tři partie prohrál do deseti minut a nechal zbytek týmu, ať to zachrání. Hlavně v posledním kole mě takováto prohra vytočila. Na druhou stranu v jiných důležitých zápasech předvedl skvělé partie. 5 bodů z devíti partií je na třetí desce takový průměr.

David Mavrev

Srdce našeho týmu organizoval tým před koly a bylo na něm vidět, jakou odpovědnost za výsledek si nakládá. Tím i zbytečně znervózněl ve vyrovnaných zápasech a 2 partie prohrál z rovných pozic. Škobrtnutí v 6. kole odčinil v zápase proti A týmu. David rozhodl poslední zápas z totálně remízové koncovky (musel jsem mu remízu zakázat) dokázal přehrát soupeřku a postavil základ stříbrnému vítězství.

Lucian Vantuch

Lucian nepředvedl spanilou jízdu jako v Seči před čtrnácti dny, ale svoje si uhrál a jeho bodový přísun, i když s horou štěstí, postavil základ tažení B týmu pro stříbrnou medaili.

Lucie Fizerová

Lucka odehrála dobrý turnaj. Bohužel v zápase s Polabinami se jí nepovedlo dotáhnout pozici aspoň k remíze. S Ríšou Stalmachem jsem asi za prohru mohl já. V remízové pozici jsem jí řekl, že má nabídnout remízu a to ji rozhodilo a během tří tahů prohrála. Výkony od 4. kola byly jako z partesu a jistota jejího bodového přísunu pomáhala celému družstvu.

Děkuji celému týmu za bojovnost, blahopřeji ke k výbornému sportovnímu úspěchu a přeji mnoho radosti na dalších turnajích!

Zdeněk Holeksa