MČR družstev starších žáků 2012 - hodnocení trenérů

Ve dnech 2. – 3. 6. proběhlo MČR družstev starších žáků. Beskydská šachová škola měla oproti minulému roku hned dvojnásobné zastoupení. V této soutěži po mnoho let dominujeme a letošní jubilejní 50. ročník jsme jistě nechtěli opustit bez cenných kovů. Celkem se zúčastnilo soutěže 61 šestičlenných týmů z celé ČR a některé týmy si dokonce pozvaly posily ze zahraničí. My jsme v tomto roce zvolili strategii, že budeme hrát pouze s členy BŠŠ. Kapitánem A týmu byla zvolena má maličkost a B tým vedl Jan Macíček. Navíc jsme se ještě zúčastnili turnaje dvojic, r. 2003 a ml., kde nás reprezentovali Robert Demko a Radek Halamíček s kapitánem p. Halamíčkem. Také ještě hostovala v týmu Bohemians Praha Vendula Bohanesová.

Vyrazili jsme různými dopravními prostředky již v pátek po poledni, většina jela vlakem a zbytek dorazil později auty. Po dobré večeři jsme se ubytovali a těšili se na těžké boje, které jsme měli před sebou. Holky zvolili jako relax film – Piráti z Karibiku, tak jsem si říkal, že to bude druhý den pěkný masakr .

Budu se věnovat A družstvu a B tým ponechám na hodnocení Honzy. Den před odjezdem jsem musel řešit nemilou novinu, kde se omluvil Tomáš Pavelek z účasti na tomto turnaji. I přes mé úsilí se s tím již nedalo nic dělat a družstvo odjelo bez 1. šachovnice. Místo něj byl doplněn Filip Kaňák a do Béčka byl donominován David Šigut. Pro mě osobně bylo vždy reprezentovat v takovéto soutěži velkou ctí a pokud není hráč nemocný nebo podobně, tak by měl být připraven odcestovat s týmem, ostatní spoluhráče tento fakt trošku rozhodil. Družstvo hrálo ve složení: Matyáš Marek, Matěj Svoboda, Tomáš Chromík, Martina Fusková, Filip Kaňák a Jan Chlebek.

První 3 kola jsme prošli bez ztráty kytičky, ve čtvrtém nás již čekal nepříjemný soupeř – Most. Ihned po pár minutách se dopustil Honza hrubky a bylo z výkopu 0:1, což tým vždy nalomí. Bojovali jsme pak statečně, ale víc než na 2,5 bodu jsme se nezmohli a prohráli tak nejtěsněji zápas. Trošku jsme si pak promluvili a řekli si, že jedeme dále a skutečně další zápas jsme vyhráli bez problému se Starým Městem 4,5:1,5. Poslední kolo v tomto dnu byl však jeden z favoritů – Vlašim. Podle papírových předpokladů to měl být zcela vyrovnaný zápas. Po pár minutách jsme opět v podstatě prohrávali 0:1, když byl bez figury Matyáš, pak ještě předvedl skvělý výkon, ale nakonec partii prohrál. Mezitím však vyhráli Honza, Martina a Tomáš. Vedeme tedy 3:1 a jsme jen krůček od celkového vítězství, kdy Matěj stojí malinko hůře a Filip má remízovou věžovku. Na Matěje soupeř přitlačil a on i přes houževnatou obranu prohrává. Nevadí, ještě je velká naděje ve Filipovi, oba hráči tahají jen na bonusu 10 sekund zhruba 30 tahů, Filip stále drží remízu a soupeřka to zkouší zprava-zleva a po hrubé chybě nakonec Filip chybuje a prohrává. Zápas tedy končí z naší strany smolně remízou. Zde rozhodla spíše psychická stránka, dobrý hráč musí být připraven vydržet dlouhou dobu. První den je za námi, jsme průběžně na 7. místě a co je překvapující a věřte z mé strany velmi radostné, i když jsem byl kapitánem Áčka, že je naše Béčko na skvělém 5. místě a někteří hráči z Áčka jen nevěřícně koukali. Ale to je jen dobře, zdravá rivalita ještě nikomu neublížila.

Večer jsem přemýšlel, jak tým motivovat. Moc času jsem však neměl, protože se nepohodl Honza s Tondou a rvačka byla vyústěna v cestu do nemocnice. Tam se ukázalo, že je vše v pořádku a Honza může druhý den pokračovat. Kdyby se takhle kluci prali na šachovnici, mají jistě 9 bodů z 9! J Po zpáteční cestě z nemocnice jsem si vzpomněl, jak jsme minulý rok na Extralize dorostu vybojovali zlato a já pak musel pozvat tým do Mekáče. Tak proč to nezkusit znovu za zisk medaile? Po společné ranní schůzce byla nabídka 100% přijata a my mohli začít bojovat. Na začátek tým Liberce, se kterým jsme si poradili nejtěsnějším rozdílem 3,5:2,5, ale nutno dodat, že jsme měli velkou rezervu. Poté Klatovy, ze kterých jsem měl obavu, ale šlo to jako po másle, za chvíli přišla jedna výhra za druhou a vyhráváme bez problémů 4,5:1,5. No ale pak to muselo přijít, hrajeme s hlavními favority o jednu z medailí, čekají nás Polabiny. V tomto roce to vzaly skutečně vážně, přestoupil k nim Jan Macháň a ještě měli dobrou posilu ze Slovenska. Zaujímali jsme před 9 kolem průběžně 3. místo, ale prohra nás téměř jistě odsune z medailových pozic. No když boj, tak boj až do konce. Po 20 minutách hry se mi stav nelíbil, po tlaku prohrává Filip a zanedlouho ještě Tomáš, který si připisuje první porážku, škoda, že v tomto zápase. Dostáváme nabídku remízy u Martiny a Honzy, ale oni jsou bojovníci – hrají přece za družstvo a i v horších pozicích musí pokračovat. Tlak soupeřů sílí a Martina musí zanedlouho kapitulovat, Honza poté odmítá remízu v totálně prohrané pěšcovce i po mém svolení, že ji může vzít, za což mu patří můj obdiv. Remizuje nakonec jen Matyáš a vyhrává pěkně Matěj. Končíme tedy turnaj prohrou 1,5:4,5, nutno však dodat, že byl dnes soupeř lepší. Vypadá to tedy, že budeme okolo 5. místa, tak si jdeme sbalit věci a připravit se na vyhlášení. Byla ještě malá šance, že kdyby dopadlo několik výsledků dobře, tak můžeme mít medaili. Ale že by bylo možné ve švýcarském systému po prohře nespadnout o žádné místo? Jedině s pomocí šachové bohyně – Caissy J. Tak si v klidu obědvám a najednou přijdou ke mně Matěj s Tomášem a říkají: „Tak dnes tě ten den vyjde draho Pavle, jdeme do Mekáče“. Tak vidíte, i když jsem ateista, tak tam nahoře asi někdo na nás koukal… Snažili jsme se opravdu všichni a děkujeme.

Ještě ohodnotím výkony každého hráče:

Matyáš – 1. šachovnice je složitá, každý tým tady má skvělého hráče a člověk tady musí být na dobré úrovni jak šachově, tak i psychicky. Matyáš bojoval, ale upřímně jsem čekal trošku více, než 3,5 bodu.

Matěj – pohodář Matěj si vychutnával každou partii, když už byl výsledek jasný, tak daroval občas půlbodík soupeři. 6 bodů hodnotím jako slušný.

Tomáš – byl pro mě velmi příjemným překvapením a stál se lídrem družstva, hrál pevné šachy a jeho tlak byl často na soupeře ničivý. Škoda, že mu jen nevyšla poslední partie. Zisk 7,5 bodu hodnotím jako perfektní. Gratuluji!

Martina – první den se jí hrubě nevydařila 2. partie, kdy prohrála triviálně vyhranou pěšcovou koncovku, to už by se na této úrovni stávat nemělo. Druhý den však patřila mezi opory týmu a bojovala až do konce, odmítla pro družstvo remízu v prohrané pozici. Zisk 5,5 bodu hodnotím jako slušný.

Filip – byl hvězdou prvního dne, kde lámal zápasy v náš prospěch. Bohužel mu nevyšla 6. partie, kde prohrál remízovou koncovku, toto by již hráč jeho úrovně měl zvládat. Druhý den už se mu tolik nedařilo a zisk 4,5 bodu hodnotím jako průměrný.

Honza – nepovedla se mu 4. partie, kde rychle prohrál, ale nakonec to byla jen jeho jediná nepovedená partie, v poslední partii odmítl remízu i v prohrané pozici, je to týmový hráč. Zisk 6 bodů hodnotím jako slušný.

Co se mi však líbilo? Postupem času se tým stmeloval a hráči při sobě drželi a zřejmě také tento fakt vyústil v zisk medaile, gratuluji proto všem hráčům za bojovnost a děkuji jim za skvělou reprezentaci BŠŠ.

Dnes je komentář vskutku dlouhý, přesně jako cesta Pardubice-Olomouc hl. nádraží .

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Naše záloha podala velmi sympatický výkon hlavně v průběhu prvního dne, když skončila po šesti odehraných partiích na pěkném 5. místě.

Individuálně se blýskla hlavně děvčata. Natálie Kaňáková na druhé šachovnici uhrála 6 bodů a Klára Zemková na třetí šachovnici 7 bodů.

Potěšily také výkony Patrika Štěpána na první šachovnici s 50% bodů i Tondy Plška na šesté šachovnici s 6,5 body.

David Šigut na 5. šachovnici s 3,5 body spolu s 3 body Matěje Kuchaře na 4. šachovnici už tak skvělé nejsou, ale každopádně účast splnila svůj účel a budu se těšit na příští ročník.