Návrat domů

5. den

Po snídani vyrážíme objednaným autobusem do Českých Budějovic, odkud je lepší vlakové spojení směr Praha. Čekají nás poslední 2 partie a návrat do Prahy. Los byl ke mně přívětivý, dostal jsem hráče z Holandska s ELO okolo 2000. Po zahájení jsem získal rychle převahu a rozhodl jsem se, že budu hrát nekompromisně na mat a pokusit se tak získal dobré místo v turnaji. Útok byl opravdu velký a soupeř dostává skutečně nezabranitelný mat. Poté již netrpělivě očekávám los, ale tušil jsem, že budu hrát s vedoucím hráčem turnaje – američanem Cherniakem. Vedle mě na 1. šachovnici končí partie pana Horta rychlou remízou, tak jsem si řekl: „Pavle to je šance na 1. místo!“ Tak jsem se rozhodl, že i zde budu s bílými útočit na krále. Všechny figury dostaly jasný povel a šachovnice byla rázem v plamenech, kde visely najednou 4 figury najednou. Čas rychle plynul a já se rozhodl, že dám do útoku vše, obětoval jsem figuru a cítil, že to hraju vabank. Soupeř se však útoku zalekl a já přešel do lepší koncovky. I zde jsem hrál na vítězství, oba jsme již hráli na bonusových sekundách, ale já chtěl za každou cenu vyhrát. Došli jsme až do věžové koncovky se stejným počtem pěšců, která již nelze vyhrát a partie končí jako poslední remízou. Při noční cestě domů jsem si partii zpaměti přehrál a uložil do počítače a ten mi řekl, že jsem byl ve dvou momentech vyhraný a ve dvou prohraný, tak asi existuje i šachová spravedlnost, jelikož jsem měl nejlepší pomocné hodnocení a skončil na fantastickém 3. místě (alespoň z mého pohledu). Před vyhlášením za mnou přišel pan Hort, který mi po naší vzájemné partii celý turnaj velmi fandil, za což mu děkuji. Pověděl mi, že kdybych vyhrál, tak máme stejně bodů i stejné pomocné hodnocení a vyhrál by turnaj ale na další – vzájemnou partii. Já mu však to vítězství ze srdce přeji, je to pro mě pan velmistr. Na vyhlášení jsem byl nejdříve ještě odměněn s 2 kolegy z družstva ERA jako vítězové a pak ještě jednou za 3. místo. Bylo to krásných 5 dnů, chtěl bych poděkovat všem lidem, kteří sledovali „vlakové boje“ a podporovali mě, byl jsem překvapen, kolik vás bylo. Jsem také velmi rád, že jsem poznal nové zajímavé šachisty-nešachisty, se kterými jsem prožil mnoho nových zážitků. Tak třeba opět za rok na viděnou.