Nejúspěšnější šachová škola v ČR

Šachové ELO – jeho pozitiva a negativa, 2. část

ELO - pro někoho nic neznamenající údaj, pro jiného nutné zlo a pro další velice důlěžité číslo. Jak je to vlastně s ELO? Víme že dnes už může mít český hráč pět čísel ELO - FIDE ELO, FIDE ELO rapid, FIDE ELO blesk, národní ELO a národní ELO rapid. Ale jakou váhu máme přisuzovat těmto číslům? Na tuto a mnoho dalších otázek o tématu ELO odpovídá dle svých znalostí a zkušeností čestný předseda BŠŠ Karel Kubala.

Můžeme se těšit na čtyři samostatné díly. Druhou část najdete v komentáři.

1. část

Komentáře

Šachové ELO – jeho pozitiva a negativa.

 

Část 2. – Šachisté a ELO

 

Předchozí část:    ad 1) pozitiva ELO jako klasifikačního nástroje

Následující části: ad 3) ELO a děti

                         ad 4) ELO ve VSM

Tak, jak jsem v prvním pojednání popisoval pozitiva ELO pro klasifikační účely, tak je nesporným pozitivem pro jednotlivé hráče, že ELO reprezentuje jejich aktuální šachovou výkonnost. Jistě se hned najdou oponenti, že to není pravda, že naopak je ELO brzdou… To byla pravda tehdy, když započitatelných turnajů na ELO bylo jako šafránu. Dnes je však situace zcela jiná – a kdo chce a pravidelně hraje, tak poměřená výkonnost toho hráče koeficientem ELO je poměrně velmi kvalifikovaným údajem odrážejícím jeho šachovou sílu. (Poznámka č.3).

Existuje zde však i jedno velké negativum. Zatímco hráč, který jednou získal např. titul KM (kandidát mistra), tak i když mu později výkonnost klesla, tak se stále prezentoval (a dodnes prezentuje) jako KM. Je to výkonnostní úroveň šachisty 2100 ELO bodů. Jenže počet soutěží a „rychlá“ aktualizace vypočítávaného ELO způsobuje to, že najednou tento hráč, který již moc nehraje a jeho výkonnost z různých důvodů padá, má najednou na ELO listině třeba jen osobní koeficient 1950… A tak postupně začíná fungovat „začarovaný kruh“: hráč se bojí o úroveň dosaženého ELO, raději se nezúčastňuje turnajů, aby neztratil pár ELO bodů – a tak raději nehraje. V konečném důsledku se však sám zříká aktivního tréninku hrou (který žádná jiná forma tréninku nenahradí) a nakonec stejně postupně svoji výkonnost dále ztrácí a ELO mu i tak nakonec spadne na úroveň odpovídající jeho šachové výkonnosti. Obvykle je to provázeno i tím, že strach se stupňuje – a dřívější milovník šachové hry, omámený svým dříve dosaženým ELO a obavou o něj, raději další a další soutěže a turnaje vynechá a dokonce přestane třeba i šachy hrát vůbec - místo toho, aby jako dříve, hrál šachy pro radost !!!

 

Poznámka č.3: ŠSČR nedávno zavedl to, že na ČS LOK se budou započítávat i ti hráči (jedná se hlavně o děti), kteří zatím měli jen nasazovací koeficient vyplývající s přiznané VT (1100 nebo 1250) Je to dobré, že budou již takto detailněji odlišeni pro nasazování do turnajů, ale mimo jiné, jde o peníze (příjmy) pro svaz. Kdyby děti soutěžily hned o FIDE ELO a na všech soutěžích (i na tom by se svaz mohl „přiživit“), tak by to bylo pro hráče lepší (opět jen názor pisatele těchto řádků).

 

4.1.2014, Karel Kubala