Kupodivu opět se Steinitzem

3. den

Po snídani vyrážíme opět na nádraží, tentokráte je tak blízko a je tak hezky, že vyráží naše celá skupina pěšky. Tak naložit všechny kufry a frčíme dál. Hraji s bílými s opět papírově silnějším hráčem, ale nějak jsem si řekl, že jsou to jen šachy a bude se hrát s každým. Hned v zahájení ve 4 tahu mě ovšem soupeř překvapuje pro mě novinkou, kterou jsem nikdy neviděl. No co už, bude třeba popřemýšlet a zhodnotit tento tah, v 5 tahu jsem získal centrálního pěšce, ale soupeř získal nepříjemný útok. Ten se mi podařilo odrazit a získal jsem střelcovou koncovku s pěšcem více, střelci však byli stejnobarevní, už to vypadalo na remízu, ale zkoušel jsem to tak dlouho, až jsem našel vyhrávající plán. V další partii s německým hráčem jsem se dostal s černými pod tlak a nabídl proto soupeři remízu. Soupeř však pokračoval jako by se nechumelilo, a proto jsem se rozhodl hrát ostře, i za cenu ztráty pěšce jsem vytvořil maximální aktivitu svých figur. Najednou se objevila na šachovnici pozice, která se mi začala líbit, pěšce jsem získal po chybě zpátky a už se hraje. Upletl jsem na soupeře v koncovce matovou síť, ze které se soupeř dostal, ale jen za cenu materiálních ztrát. Jeho nabídku remízy jsem již ve vyhrané pozici musel bohužel odmítnout. Vítězím tedy i druhou partii a děkuji Caisse . Po vystoupení z vlaku mi ještě povídá československá legenda našeho šachu velmistr Hort: „pane Benčo, zítra hraju s Vámi, ale to že povedete turnaj s 1 bodovým náskokem, tomu bych nikdy nevěřil“! Děkuji za ta vřelá slova, zahrát s takovým hráčem bude pro mě velká čest. Po příjezdu na hotel, tentokráte vzdáleným „zirca“ (německy) 10 km opět vyrážíme do centra. Svítí sluníčko a my si opět užíváme celé odpoledne. Večeře je objednána v restauraci, která je stará více jak 1000 let, skutečně krásné místo, zábava byla v plném proudu a prožívám proto další příjemný večer. Tak a nezbývá, než si odpočinout a připravit se na cestu blíže k domovu, čeká nás Český Krumlov.